ÚSKALÍ SPOJENÁ S PŘECHODEM NABOSO

 Takto vypadá spousta okovaných kopyt - žádné patky, dlouhé špice. Bohužel, tohle jsou nemocná a nefunkční kopyta, která svému majiteli určitě způsobují další potíže, jako např. bolesti zad, kloubů, šlach, svalů, omezují ho v pohybu.

Níže jsou stejná kopyta 6 měsíců po sundání podkov. Vypadají lépe, ale bude trvat ještě minimálně dalších 6 - 10 měsíců než budou skutečně zdravá a plně funkční. Nicméně majitel uvádí, že kůň chodí bez bolesti a pohyb je lepší, než býval. Tomuhle koni se asi dost ulevilo.

Proč někdy přechod naboso trvá tak dlouho? Dá se to ovlivnit? Je to vždy stejné??

Ne, je to u každého koně jinak. Pár zásad ale platí obecně.

Úspěch a rychlost přechodu naboso záleží především na několika faktorech:

1. - jak dlouho měl kůň podkovy (pokud jen 1 - 2 roky a má zdravá kopyta, bývá to celkem snadné. Ovšem záleží na míře poškození. Po 5 - 10 letech na podkovách to může trvat podstatně déle)

2. - věk koně (což souvisí s bodem 1) samozřejmě mladší kůň se adaptuje lépe a rychleji

3. - strava - pokud máte koně, který se pravidelně, nebo chronicky přichvacuje, je na zelené pastvě, dostává denně 5kg ovsa bez přiměřené zátěže, nebo naopak živinově strádá (chybí mu vitamíny nebo mikroprvky - což může být dokonce i od zubů - protože pokud kůň nemá ošetřené zuby, nerozkouše dobře potravu a mikroprvky se nevstřebají, což má vliv na kvalitu srsti a kopyt) na kopytech jsou separace, praskliny - pak je to velmi složité. Obecně lépe se daří koním na seně, než těm, co jsou na zelené trávě. Seno samotné ale skoro nikdy nestačí. Kopyto dobře nedorůstá a neregeneruje se, když mu chybí základní mikroprvky. Budete potřebovat vhodný doplněk ( Pokud se vše hned zásadně upraví, i tak může organismu koně trvat déle, než na nápravu zareaguje. V takovém případě může přechod naboso trvat i 1 - 2 roky a bude potřeba koni pomoci používáním botiček.

4. - prostředí a povrch/pohyb - všeobecně vzato, bosí koně nejlépe prosperují při režimu 24 hod. denně venku celoročně na ROZMANITÉM povrchu - tedy NE celodenně na měkké pastvině, NE na slámě, nebo trvale v blátě/hnoji. Pro dobré fungování bosých kopyt je nutné, aby se kůň aspoň 10 - 12 hodin denně pohyboval na tvrdém, ne zcela rovném povrchu, nejlépe s kamínky. To může být zpočátku problém, v nejhorších dnech a týdnech může být nutné nechat koně na měkkém povrchu, než se kopyta aspoň trochu na novou situaci adaptují. Kůň může být na noc v boxe, za podmínky, že větší část dne bude na tvrdém, různorodém povrchu i s kamínky atd... Platí zde jednoduché pravidlo - po čem chcete, aby kůň dobře chodil, na tom musí trávit většinu svého času. Tedy pokud chcete, aby dobře chodil po trávě, nechte ho na trávě, pokud má chodit i po kamenitých cestách, musí alespoň půl dne chodit po kamenitém povrchu (Ramey doporučuje PEA gravel - štěrk o velikosti hrášku - kačírek)

Pohyb je pro regeneraci a adaptaci naprosto zásadní. Koník by se měl celý den pohybovat - třeba jen bloumat a popocházet po výběhu/pastvině, honit se a hrát si s kolegy ze stáda. Pokud bude stát celý den v blátě u sena, pak je úspěšný přechod naboso skoro nemožný.

5. - stav kopyt - sundání podkov je hodina pravdy - pokud má váš kůň opravdu zdravá kopyta, přiměřenou výšku patek, které jsou masivní a silné, zdravý střel bez hniloby, pěkně klenutá silná chodidla (přiměřeně hluboké střelkové rýhy) a silné, pevné stěny bez separací, bude přechod naboso hračka, kůň si toho možná ani nevšimne. Ano, opravdu takoví koně existují. Při takovém přechodu naboso nemusíte nic měnit. Po dešti možná koník bude první rok malinko citlivější na kamínkách, toť vše. Bohužel, tohle je spíše zázrak přírody a pravděpodobně jeden z nezničitelných koní, kterých je málo.

Já mnohem častěji vídám, že po dlouhodobém kování mají kopyta buď tvar, jako dole na fotce, nebo naopak špalková kopyta s extrémně zúženými střelkami, popř. jednu patku vysoko a druhou nízko - HIGH HEEL/LOW HEEL syndrom. Často ta kopyta bývají velmi oslabená, s nízkými, podsunutými patkami a tenkým chodidlem. Stěny bývají dlouhodobě ztenčované, zpočátku se vylamují a praskají, objevují se separace. Pouze rozpláclá široká střelka může ještě něco zachránit a umožnit koni aby aspoň nějak fungoval, naštěstí tam nebude hniloba, protože střelky budou rozpláclé doširoka. Naopak u těch koní, kde jsou patky trochu výš, budou střelky zúžené, s hlubokou středovou rýhou s hnilobami. Při takovémto výchozím stavu bývají po sundání podkov velmi dlouho bolaví a citliví a je třeba postupovat při rehabilitaci velmi citlivě a pomoci jim zpočátku buď velmi měkkým povrchem, nebo rehabilitačními botkami (např. Easy Boot Cloud). Nemohou totiž dobře a pružně chodit bez bolesti, dokud jim nedoroste alespoň 1cm chodidla, nějaká kvalitní stěna a silná, pružná střelka bez hnilob. Jenže podkovy zabrzdily růst, a bohužel právě to, že jsou kopyta tak tenká a slabá ještě navíc omezuje jejich prokrvování (přiškrcené cévy kolem chodidla v kopytě - cirkumflex) To je hodně problematický přechodový stav a může trvat i 4 měsíce, než se vůbec nějaký růst nastartuje, i při nejlepší snaze a péči. V tomto přechodném období totiž dochází k tomu, že kopyta, která jsou už tak velmi ztenčená, se ještě stále obrušují více než dorůstají. Jakmile se ovšem ten růst nastartuje (což bývá cca po 4 - 6 měsících), vše se bude zlepšovat mnohem rychleji. Pak už většinou nedochází k tomu, že se kopyta nadále více obrušují, než dorůstají. Ptaky koně většinou měří cca 3 - 4cm. Kopytní rohovina rosta rychlostí cca 1cm za měsíc. Takže po 4 měsících se dá předpokládat, že v patkové části je už narostlý nový typ rohoviny, adaptované na nové podmínky - je to tvrdší a hustší rohovina, mnohem odolnější proti obrusu. Proto kůň začne chodit lépe. Vše začíná od patkové části kopyt. Takže i jejich perfektní úprava je zásadní. Je třeba trimovat velmi dobře a opatrně, zastrouhávat patky dokulata pro maximální pohodlí koně a nikdy nebrat z kopyta víc, než jen to, co překáží, neztenčovat už tak velmi slabé chodidlo (v žádném případě se nesnažit vyřezávat klenbu, do té musí kopyta naopak dorůst!) a trimovat pravidelně po 4 týdnech.

Často se stává, že koně překvapivě hned po sundání podkov chodí docela dobře, nekulhají a vedou si skvěle. Majitel se raduje a vesele koně jezdí. Bylo to tak snadné... Pak se ale po dvou, třech měsících všechno pokazí a kůň sotva leze. Je velmi citlivý na kamínkách, pokulhává a tváří se nešťastně.

Copak se nám to stalo? - No, dobrá zpráva je, že kopyto se pravděpodobně začalo prokrvovat a vrátila se mu citlivost - podkovy totiž omezují prokrvování a působí jako anestetikum - tedy kopyta znecitliví, umrtví nervová zakončení. A ta se nám teď probrala. Teď se nám citlivost i prokrvení vrátilo - super. Jenže kůň nechodí.

Jojo, to se stává více či méně všem. Někteří koně začnou chodit opravdu špatně, jiní jsou jen citlivější na náročnějším povrchu. Je to proto, že rohovina je nekvalitní a i to málo, co tam bylo, se pravděpodobně pohybem obrousilo a chodidla jsou tenká jako papír. Citlivost se do kopyt naopak vrátila. 

Zažili jste někdy stav, kdy vám docela promrzly prsty na rukou (nohou) a byly necitlivé? Člověk pak přijde domů do tepla a nejlíp si je ještě dá do teplé vody. AUUUUU!!! To je bolest, co? Přitom se celkem nic neděje, jen vám tam zase začala proudit krev a prstíky ožily. Tento stav je velmi podobný tomu, co se nám pozvolna a nenápadně odehrálo v našich bosých kopytech. Ano, je to zdravé. Začala tam proudit krev a nervová zakončení se obnovila. Ale bohužel zase několik měsíců potrvá, než si kůň zvykne a ta citlivost bude pro něj normální, jako když vám ty prsty konečně začnou po cca 1 hodině fungovat a už nebolí a vy můžete spokojeně vyšívat, nebo háčkovat (nebo třeba hrát na kytaru).

Jak moc jsou ti koně citliví, občasně kulhají atd.. je VELMI INDIVIDUÁLNÍ - záleží jaký má váš koník práh bolesti, kolik hmoty je na kopytě - nejhůř na tom zase budou ti, co nemají žádnou ochrannou vrstvu - mají tenká chodidla a žádnou stěnu, velmi nízké patky. Silná kopyta s pevnými stěnami a masivními patkami si povedou mnohem lépe.

Někteří koně se prostě vyzujou a jedou, bez povšimnutí. To je důkaz jejich tvrdosti, nebo nezničitelně zdravých kopyt.

Zase zde platí, že pohyb léčí. Jenom prosím, nenuťte toho koně do bolesti. Nechte ho aby se co nejvíce hýbal, třeba pomalu, jen co zvládne, pomozte mu používáním bot pro koně, tím že budete volit měkčí terén apod.. Ono to přejde.

OBECNĚ - úspěšný přechod naboso standartně trvá něco přes 1 rok, někdy do dvou let. Většina koní v tomto mezidobí může být ježděna, trénována (nejlépe na písku, na trávě, nebo v terénu v horších obdobích s botičkami) Bývá to zpočátku (první rok) někdy lepší, někdy horší - pokud víc prší, kopyta mohou být rozmáčená - jako vaše nohy, když vylezete po půlhodině z vany - pak ty kamínky budou i vás dost tlačit a bolet.

Je třeba si uvědomit, že až po sundání podkov začalo kopyto s každým nášlapem dostávat do korunky informace o tom, že teď musí začít produkovat silnější, pevnější a hutnější rohovinu - protože se podmínky změnily, ale celé kopyto odroste až za 1 rok. Tedy ta nová, pevná a tvrdá rohovina se poprvé dotkne země a začne plnit svoji funkci až za ten jeden rok. Pak už nebude docházet k tomu, že se kopyto rychleji obrušuje, než dorůstá. Dokonce ani při pravidelném trénování na písku. I celý další rok může trvat úplná adaptace kopyta a pohybového aparátu koně, kdy bude kůň stále ještě občas trochu citlivější, než vše začne fungovat úplně normálně.

Tohle všechno opět závisí na faktorech, uvedených výše - tedy kvalitní krmení s vyváženými poměry všech prvků a cukry do 10%, dobrý trim, dobrý povrch a přiměřený, kvalitní pohyb (dobrý trénink)

Je to to nejlepší pro zdraví vašeho koně, ale může to být složité a nejde to většinou hned. Je třeba všechno dobře nastavit a být trpěliví. Ideální je, když máte aspoň dva koně - kdy jeden už naboso funguje, nebo bude mít ještě podkovy, než se ten druhý zregeneruje. :-) Pro většinu lidí je totiž frustrující - až nepřijatelné, že by se svým koněm nemohli dělat hned všechno, co chtějí a mít ho v plné zátěži. Volí pak raději variantu - slabá, nemocná kopyta znecitlivěná podkovami, a pojede se, dokud kůň nezchromne.....

Co na to říct? - JE TO NA VÁS.

Vždy říkám, že to trvá cca 1 ROK po sundání podkov, než se kopyta uzdraví a jsou plně funkční (pokud to jde dobře) Zázraky na počkání neslibuji, i když někdy to tak může dopadnout také :-) U několika koní, kde jsme dělali přechod naboso to proběhlo perfektně, téměř bez povšimnutí. I to je jedna z variant :-)
Zde je pěkná fotodokumentace jednoho případu. Jedná se o plnokrevníka.
Buďte trpěliví. Vyplatí se to.
Tento koník si vede velmi dobře. Je zdravý, nekulhá a aktivně sportuje (skoky, drezura)

kopyto je stále ještě ploché, klenutost se buduje déle. Ale je už ve tvaru, kdy umožňuje koni bezbolestný pohyb a práci alespoň na trávě a na pískové jízdárně.

Vývoj kopyt koně po okování.

první - neokované kopyto je sice "šišaté" a je třeba ho při strouhání pravidelně rovnat. Nojono, málokterý kůň (i člověk) má rovné nohy a je třeba respektovat vrozené vlastnosti, i když ledacos se dá spravit. Zásadou č.1 je ale přiměřenost.

Vidíte, jak je postupně s roky na podkovách slabší patka a celé kopyto se zužuje, především střelka. Stlačením vzniká škvíra, kde se usazují anaerobní bakterie a dochází ke hnilobám, které na zdravém, bosém kopytě nebývají. Hniloba může být poměrně hluboká a velmi bolestivá a je třeba ji léčit. 

Pokud se kopyta zúží příliš, a patky zeslábnou nedostatkem prokrvování při každém došlapu, je na řadě podotrochloza a velice bolavý koník, kterému se moc špatně chodí.
Toto všechno nemusí vždy nastat, roli hraje spousta dalších faktorů, jako schopnosti a vzdělání kováře a správný způsob strouhání a okování, pohyb, ustájení, povrch na jakém se kůň pohybuje (v boxe na podestýlce to bude vždy horší) a v neposlední řadě krmení. Nicméně menší, nebo větší vývoj tvaru kopyt dle obrázků pozoruji u dlouhodobě kovaných koní VŽDY.