PŘEKLOP - Pete Ramey

Co je to překlop? 

Je to místo u špičky koňského kopyta, kde je osa otáčení a překlopení kopyta, po kterém se kůň od této špičky pak odrazí k následnému dopřednému pohybu, jakmile se patky zvednou ze země. Nemusí to nezbytně být úplná špička kopyta - představte si, jak funguje vaše noha, a které místo je to, na kterém se odrážíte na další krok. Není to palec, že ne? Palce jsou sice vpředu, ale není to ten bod překlopu, do kterého dáváte nejvíce síly při odrazu nohy a při jejím překlopení a odrazu. To silové místo je více vzadu.

Stejně jako je to s našima nohama, přirozené místo překlopu koně je spíše mozolnatým místem na chodidle, které je vyztuženo pevnou kopytní kostí.

To neznamená, že stěna ve špici nemá svoji důležitou úlohu - ale stěna se typicky ošoupe, nebo se trimuje zpět k místu překlopu tak, aby nebyla zapojena do trakce dříve, než se kopyto správně překlopí.

Většina lidí si myslí, že k překlápění kopyta dochází pouze ve středu špice, ale ve skutečnosti se kopyto může překlápět kdekoliv po celém obvodu, např. když jde kůň do obratu, nebo vyvažuje nerovný terén. Tudíž tvar bodu překlopu je kulatý - projektujte si tvar špičky P3.

Chodidlo na vnější periferii P3 by mělo být mozolnaté, tedy z velmi tvrdého a hustého materiálu a 15-18mm silné, aby bylo schopno dobře plnit funkci při distribuci ohromných sil, které v této oblasti působí. Podkovář nebo trimmer musí věnovat speciální péči této oblasti překlopu, aby koni nevzal tento nezbytný ochranný štít kopytní kosti a důležitou oporu během trimu (bohužel nesprávné sestrouhání tohoto místa ve špici je v podkovářském světě skutečnou epidemií). Pokud má kůň ovšem pouze 12mm chodidla v okolí hrany P3, pak je nutná další ochrana (já preferuji boty s vyměkčením podrážky) na práci pod sedlem, obzvláště na tvrdém terénu.

Figure 1

U zdravého kopyta s pevným lamelovým spojením [Figure 1] je celkem jednoduché určit bod překlopu. Když si představíte linii přední strany P3 - oranžová čára po celém jejím obvodu, získáte linii chodidla. U předních nohou, když budete měřit od chodidla, nechejte bílou čáru silnou cca 3mm (bílá čára nikdy nemá bílou barvu - skládá se z 50% z epidermálních lamel a z 50% je to chodidlo. Tedy je to spojení mezi kopytní stěnou a chodidlem u zdravého kopyta a je průhledná jako silikon.) Nechte další 3mm stěny aktivně se podílet na nesení váhy a tlaku od země (modré linie) kolem vnějšího obvodu. Na stěně pak udělejte roll ve sklonu 45-60° (červená linie). Jinými slovy, pokud máte pevné lamelové spojení, tak jednoduše jen odstrouháte stěnu do mustang rollu, abyste přirozeně získali to správné místo překlopu. Silně mozolnaté chodidlo na vnější periferii P3 (zeleně šrafované) stále ponese velký podíl sil působících na kopyto zespoda nahoru na většině povrchů, i když u těchto zdravých kopyt s pevným lamelovým spojením bude ta stěna vyčnívat o trochu výš a více dopředu před tím nosným okrajem z mozolnatého chodidla, pod kterým se nalézá měkký polštář škáry a pod ní dobře chráněná kopytní kost.

U zadních nohou s adekvátně silným chodidlem většinou umístím překlop trochu více dozadu, až k vnějšímu obvodu chodidla, nebo max. 3mm za tento obvod, pod kterým se nachází opora P3.

Takový zdravý, přirozený překlop koni umožňuje korektní, zdravý pohyb. Noha může zůstat na zemi déle (než kdyby byl překlop dále vpředu) tudíž se noha nemusí zdvihat tak vysoko a dosáhne dále v dlouhém, efektivním kroku. Výsledný dlouhý krok dává koni čas a dostatečné protažení na to, aby pak následně správně umístil a zatížil patky při došlapu, maximálně využívaje všechny přirozené systémy pohlcení nárazu při dopadu.

Nalezení a aplikace tohoto bodu překlopu se nám ale začne dost komplikovat, pokud je stěna separovaná a tvoří se sukně, které se kroutí směrem ven od kopytní kosti. [Figure 2]. Nohy, svaly, vazy a šlachy budou stále potřebovat stejný bod překlopu pro možnost optimálního a efektivního pohybu. Pokud ale stěna ve špici migruje dopředu oproti své normální pozici okolo P3, vytváří tímto pro koně doslova "mechanickou noční můru".

Typickým následkem je, že kůň musí nakročit (a tudíž překlopit kopyto) o trochu dřív v rámci chodu, zvedaje přitom nohu výše, aby mohl překročit přes tuto dlouhou špici, která mu překáží. (představte si jak chodíte s potápěčskými ploutvemi) Jen tak se totiž kůň vyhne bolesti, která pramení z tohoto nyní většího zatížení a větších páčivých sil na přední stěnu a její lamelové spojení. Tyto důvody mění chod koně ve vyšší, kratší krok, který způsobuje nášlap na špičku, protože kůň nemůže natáhnout nohu dost dopředu na to, aby mohl našlapovat od patek. Nášlap od špic je ovšem jedním z hlavních příčin suknění a rotace kopytního pouzdra, - tím se dostaneme do bídného bludného kruhu. Tento princip ovšem funguje i obráceně - trik číslo 1 jak se zbavit sukně a rotace kopytního pouzdra je docílit u koně nášlap naplocho v kroku a nášlap od patky v rychlejších chodech. To znamená, že budete muset přesně vyladit místo překlopu u těchto koní, abyste docílili nápravu sukní a separací a aby kopytní stěna mohla dále růst pevně připojená zdravými lamelami.

Další alternativou je, že kvůli zvýšené bolestivosti separujících se lamel se kůň začne vyhýbat místu překlopu zcela, a bude nohy vytahovat dopředu stále, za současného nadměrného zatížení patek. To je přirozený obranný mechanismus, který logicky chrání separující se stěnu ve špici před nadměrným tlakem, který by vše ještě zhoršil. Opět, i u takového případu stejný postup při trimu ulevuje koni omezením působení páčivých sil na stěnu ve špici, což nadále nebude koně nutit vytahovat nohy dopředu jak je tomu u typického laminitického postoje, nebo se pohybovat tímto nezdravým způsobem. Také to velmi pomáhá tomu, aby mohla stěna dále růst pevně připojená silným lamelovým spojením.

Figure 2

Lamelární klín - oblast mezi separovanou kopytní stěnou a P3 může vypadat velmi různě ve smyslu textury a její integrity. Někdy je to vzduchový prostor - černá díra, nebo kašovitá hmota infestovaná bakteriemi a houbami, a někdy je to poměrně pevná textura tvrdší než chodidlo, a v mnoha případech je to něco mezi všemi těmito variantami. V některých případech, celý lamelový klín nebo jeho část je pokryta starou chodidlovou rohovinou , která se zdeformovala směrem dopředu oproti místu, kde by byla dobrou oporou P3. Ale mozolnatá vnější periferie chodidla - pevné "prodloužení" P3 (zeleně šrafovaná oblast) je v relativně stejném místě vzhledem k P3. Za použití RTG snímků, nebo často i na pohled pouhým okem můžete jasně vidět rozdíl mezi texturou a barvou pravého chodidla a lamelárního klínu. Pokuste se najít hranici mezi pravým chodidlem a lamelárním klínem. Když to místo najdete, biomechanicky by právě tam mělo být místo překlopu s rollem, který začněte o 6mm dál směrem ven (modré linie) abyste ochránili škáru. Za předpokladu, že chodidlo má náležitou tloušťku (alespoň 12mm) by stěna a lamelární klín měly být odstrouhány od tohoto místa ve stejném úhlu jako když běžně děláme mustang roll (červená linie na Figure 2).

ALE... pokud je chodidlo tenké, posunu překlop víc dopředu asi o 12-15mm jednoduše proto, abych nechal trochu víc polstru vepředu. Nechat místo překlopu na běžném optimu u koně s tenkým chodidlem často vede k přílišné expozici měkkých struktur, k následným otlakům, abscesům až k remodelaci P3... Pokud je aplikována nějaká další ochrana, ať už podkova nebo bota, pak ovšem můžete překlop optimalizovat - ale nikdy, pokud je chodidlo tenší než 15mm.

Toto jsou důvody pro optimalizaci překlopu: 1) zlepšení chodu koně natolik, aby mohl našlapovat naplocho, popř. od patek, aby dále mohla odrůstat stěna pevně připojená zdravými lamelami, 2) úleva od páčivých sil, které nadále odtrhávají a ničí lamelové spojení, aby mohla začít růst pevně spojená stěna se zdravými lamelami.

Pokud se vám podaří vrátit překlop dostatečně daleko nazpátek ke svému optimu, pak je dostatečně daleko. Rozhodně nemá cenu zvyšovat riziko poškození škáry tím, že budeme překlop posouvat ještě více dozadu, když je chodidlo ztenčené.

Trimujte častěji a málo, abyste neriskovali přestrouhání po delší době. Během následujících 3-4 týdnů trimujte jen tolik, kolik je potřeba k udržení zdravého růstu od korunky tím, že odrost přední stěny je stále zvednutý nad zem, aby nepáčil. Pak přijďte za 3-4 týdny znovu a udělejte totéž. Pokud to přeženete a přední stěnu odstrouháte víc, tak že zpět doroste až za 8 nebo více týdnů, pak se pravděpodobnost zvýšené bolestivosti a poškození škáry zvyšuje.

Figure 3

Nakonec - tohle je náš cíl: [Figure 3] nechat narůst normální, pevné lamelární mezi stěnou a kopytní kostí (přerušovaní čára). Samozřejmě bude zapotřebí také velmi precizní péče o patky a perfektní nastavení krmné dávky koně, abyste tohoto docílili, nicméně pokud se vám podaří trimovat překlop správně po celou dobu, záleží na tom každopádně velká část vašeho úspěchu v těchto případech.

Prostudujte si prosím související články VÝŠKA PATEK: https://www.mustang-trim.cz/l/vyska-patek-rozhodujici-faktory/

a NAKRMTE KOPYTO: https://www.mustang-trim.cz/l/nakrmte-kopyto/

Důležitá poznámka: u zrotovaného, nebo výrazně se suknícího kopyta, nikdy netrimujte přední stěnu až k přerušované čáře na Figure 3 - musíte počkat až tam doroste nová, dobře spojená stěna. Namísto toho upravte přední stěnu spíše ve tvaru fialové linie na Figure 2. Aby mohl i obecně mnohem slabší lamelární klín aspoň trochu chránit vnitřní struktury tak, jak by je za normálních okolností chránila kopytní stěna, musí být materiál tohoto lamelárního klínu asi dvojnásobně silný oproti běžné kopytní stěně. Sestrouhání lamelárního klínu na úroveň zdravé stěny (12-15mm) by příliš exponovalo vnitřní strukturu a hrozilo by její vážné poškození.

Figure 4 a 5

Na zrotovaných, suknících se, nebo extrémně ostroúhlých kopytech by jakékoliv boty nebo podkovy měly zásadně dodržovat vhodný bod překlopu tak, aby byla zajištěna možnost optimálního pohybu a jeho maximální efektivnost pro rehabilitaci koně. Co se týče bot pro koně, u některých případů toho může být docíleno pouze tak, že se překlop posune trochu agresivněji dozadu a linie překlopu se vyřeže i do boty. U velmi vážných případů může být nutné i pasování bot s výřezem ve špici zatepla..

více na toto téma: https://hoofrehab.com/GloveMod.html

Jak vizuálně odlišit pravé chodidlo a lamelární klín

Pozorujte texturu a rozdíl v barvě. Tak můžete najít místo, kde se odděluje pravé chodidlo, kopírující P3 od lamelárního klínu. Ale pozor, některá chodidla mají pruhovou pigmentaci. Nedělejte tudíž závěry pouze na základě barvy - hledejte také rozdíl v textuře nebo místo, kde něco začíná vyčnívat nad úroveň chodidla. Některé lamelární klíny mohou být dokonce tvrdší než rohovina chodidla a budou přes něj malinko vyčnívat. Jiné lamelární klíny jsou ovšem měkčí než rohovina chodidla a budou spíš níže, než je úroveň chodidla. Použijte také stranové RTG snímky, abyste mohli rozlišit odkud rostou jednotlivé tkáně. Kdybyste nakreslili linii směrem dolů po přední stěně kopytní kosti, všeobecně vzato vše, co je za touto linií nutně musí být chodidlo a tkáň mezi touto linií a kopytní stěnou je materiál lamelárního klínu.

Figures 6 and 7

Figures 8 and 9

Na Figures 6, 7 a 8 je celkem snadné vidět, kde je hranice mezi pravým chodidlem a lamelárním klínem (žlutá linie). U chodidla, silnějšího než 12mm, by se měl překlop posunout dozadu asi 6mm před hranici pravého chodidla do lamelárního klínu. (Figure 9). Varování: tento kůň bude potřebovat nosit boty 24/7 s vyměkčenými podložkami, a/nebo se musí pohybovat pouze na měkkém terénu, dokud mu nedoroste nová, pevně spojená stěna.

Figures 10 a 11

O pět měsíců později (Figure10 and 11) odrostla stěna v mnohem lepším tvaru, a má mnohem lepší lamelární spojení. Nyní budete na stěně provádět pouze standartní roll. Lamelární klín je skoro úplně pryč.

Figures 12 a 13

Kombinace RTG snímků a vizuálního posouzení k určení hranice mezi pravým chodidlem, které kopíruje P3 a lamelárním klínem

Kopyto na Figures 12 a 13 má zřetelnou linii mezi pravým chodidlem (označeno oranžovou přerušovanou čárou) a lamelárním klínem (zřetelně černý, slabý, infikovaný materiál). RTG snímek potvrzuje přítomnost lamelárního klínu, tudíž nemáme žádné pochybnosti o tom, že zde došlo k rotaci kopytního pouzdra.

Při promítnutí linie přední strany P3 směrem k zemi (oranžová linie na snímku, oranžová přerušovaná čára na fotce) překlop se posune dopředu o 6mm (červená přerušovaná linie). Červená linie ukazuje, kde se musí přední stěna zrašplovat a v jakém úhlu.

Figures 14 a 15

O pět měsíců později dorůstá nová, pevně spojená kopytní stěna a zdravé lamely. Nyní můžeme překlop optimalizovat jako obvykle, pouze za použití klasického rollu. Správný bod překlopu se během rehabilitace nikam neposunul, ačkoliv jeho použití se během rehabilitace dost dramaticky měnilo.

Figure 16

Nezapomeňte, že pokud je chodidlo takto slabé, bylo by velkou chybou optimalizovat překlop při prvním trimu. Kdykoliv si promítnete dorsální aspekt P3 (linii přední stěny kopytní kosti - modrá linie), nebo když vidíte hranici mezi pravým chodidlem a lamelárním klínem, pokud posunete překlop (žlutá linie) o 6mm dopředu od pravého chodidla do lamelárního klínu, bude citlivá škára příliš vystavena traumatu a zvýší se bolestivost. Namísto toho posuňte překlop až o 12-15mm dopředu směrem do lamelárního klínu (zelená linie) než chodidlo patřičně zesílí. Během této doby se samozřejmě nikdo nesmí chodidla dotknout. Bohužel je to až příliš časté...

Jiné metody jak najít přirozené místo překlopu

U koní vyrůstá apex (špička) střelky skoro vždy ve stejném místě, které se konstantně drží cca 12mm od špičky P3 (neplatí to u oslů a některých mul). Takže do určité míry se u koní dá místo překlopu najít právě podle špičky střelky a podle její celkové délky, pokud nemáme k dispozici aktuální RTG snímky a když nejsme schopni spolehlivě identifikovat linii mezi pravým chodidlem a lamelárním klínem (což ovšem indikuje remodelaci P3).

Poznámka: když měříte vzdálenost od špičky střelky, ujistěte se, že měříte ode dna střelkové rýhy (což je spoj mezi střelkou a chodidlem) a vaši míru neovlivní přesahující nadbytečný materiál, který na špičce střelky může být a vaše měření odchýlit.

Když budete měřit celkovou délku střelky (včetně měkkých patek), u většiny koní, když tuto míru vydělíte třemi, výsledná míra bude přibližnou vzdáleností okraje pravého chodidla k apexu střelky, tedy je to velmi blízko místa, kde by měl být umístěn překlop. Jsou zde ale výjimky:

• Zdravý rozvoj střelkových rýh, laterálních chrupavek a prstového polštáře zvětší a prodlouží střelku tak, že bude mnohem větší vzhledem k proporcím P3.
• Existují zde individuální odchylky, které se mohou lišit u jednotlivých koní v tom, z kterého místa na P3 vyrůstá škára střelky.
• Pokles kopytní kosti v rámci kopytního pouzdra způsobí prodloužení střelky.
• Koně s remodelací P3 (s úbytkem kosti na jejím vnějším okraji, popř. s lyžovitým výběžkem) všeobecně mívají to místo, ze kterého vyrůstá tkáň střelky blíže k okraji, nebo někdy dokonce i před okrajem P3.
• Podsunuté kopytní pouzdro a měkké patky mohou uměle prodloužit střelku, tudíž celková délka je také větší.

Každá z těchto výjimek může zapříčinit to, že umístíte překlop o 1/3 délky střelky více dopředu. Ale aspoň to znamená, že měření těchto poměrů vám může trochu pomoct pro začátek, když nemáte naprosto žádné jiné indikace. Opět, když je chodidlo příliš tenké [střelkové rýhy jsou méně než 12mm vysoko od země], stejně nemůžete překlop optimalizovat. Namísto toho jej udělejte cca v poloviční délce střelky od špičky střelky dopředu, což je velmi bezpečný startovací bod pro překlop.

Figures 17 a 18

Dalším užitečným návodem, jak najít správný bod překlopu, je promítnout si (ovšem ne takto strouhat!) linii horních cca 25mm nového odrostu kopytní stěny od korunky k zemi, použijete pak standartní roll ve sklonu 45-60° na spodní hraně, čímž vlastně simulujete proporce normálního mustang rollu na normální zdravé stěně. Na Figures 17 a 18, používáme stejné kopyto, o kterém jsme se bavili dříve. Když si opět promítnete úhel horní části dorsální stěny s novým odrostem stěny (těch 25mm odshora, nebo i více - modrá linie) přiblížíte se ke stejnému místu, ovšem pokud ten nový odrost je zdravý a pevně připojený, nikoliv také zrotovaný. I tak vás to ale přiblíží ke správnému místu překlopu lépe, než kdybyste pouze udělali běžný roll od země na tomto zrotovaném kopytě.

Rozhodně k měření nepoužívejte méně než 25mm nového odrostu. Korunka se může různě ohýbat a deformovat různými směry a tudíž vás to může oklamat a vy pak uděláte trim špatně, příliš agresivně. Použijte tedy linii min. těch 25mm.

Figure 19

Za použití několika výše uvedených návodů dohromady najdete místo překlopu mnohem spolehlivěji, než když použijete jen jednu z těchto metod. Na kopytě na Figure 19, jsem umístil překlop na 1/3 délky střelky před jejím apexem (modrá versus žlutá linie). To mi umožnilo povšimnout si velmi nenápadné linky mezi chodidlem a lamelárním klínem (červená přerušovaná linie) kterou bych jinak mohl snadno přehlédnout.

Figure 20

Buďte vždy ochotní cokoliv podle potřeby změnit, neřiďte se pouze slepě poučkami jedné metody. Plnokrevník na obrázku nahoře měl velmi tenké chodidlo a získává díky výraznému lamelárnímu klínu, čnícímu nad vnější periferii o trochu výš oproti chodidlu, určitou hloubku chodidla. V tomto konkrétním případě by nebylo žádoucí posouvat překlop více dozadu, protože byste tuto cennou hloubku chodidla ztratili. Pamatujte na to, že důvodem pro optimalizaci překlopu je umožnit koni korektní, pohodlný pohyb. Tento trim tohoto cíle dosáhl, a současně jsou citlivé struktury dobře chráněny. Je to lepší, než kdybych za každou cenu chtěl posunout překlop dozaději za účelem dosažení optimalizace. Tedy optimalizace pro optimalizaci - to nemá smysl...

Figure 21

U kopyt naboso koně moc netrápí, zda kopytní stěna ční v oblasti od 10:00 do 2:00 nad chodidlo, nebo ne. Pokud má v této oblasti kůň adekvátní, zdravou tloušťku chodidla, pak je bezpečné vrátit překlop zpět tak, že stěna se jeví nezatížená, když kůň stojí na rovném, tvrdém povrchu. Domnívám se, že je to proto, že koně v zásadě přední stěnu pro stání na rovném, tvrdém povrchu nepotřebují. Potřebují ji, když je ženete z pastviny domů, nebo když pracují pod sedlem na jízdárně, nebo v terénu. Takže když budete zdravé bosé kopyto trimovat tak, jak je ukázáno na Figure 2, bude mít ve skutečnosti velmi aktivní stěnu, efektivně zapojenou do pohybu hned jak se kopyto překlopí a kůň se od špičky odrazí pro další krok.

Ale dále dozadu od 10:00 - 2:00 se zdá, že je pro koně mnohem důležitější, zda má chodidlo oporu stěny. Je mnohem pravděpodobnější, že bude kůň po trimu citlivý, pokud mu nenecháte cca 3-6mm stěny nad úrovní chodidla ve čtvrtích a u patek.

Existují situace, kdy může být vhodné i tuto část stěny odlehčit, např. když jsou ve čtvrtích sukně - chci tím hlavně říct, že to rozhodně nelze dělat standartně a rutinně tak, jak se dělá mustang roll ve špici.

Důležitá poznámka: Pokud jsou kopyta naboso, na botách, mají nalepovací boty na epoxidu a další promyšlené aplikace tohoto typu, chodidlová škára dostává výraznou zátěž z každé nárazové vlny přes překlop, a následně přichází 100% úleva od tohoto tlaku, jakmile se noha zvedne nad zem, - a právě toto je přirozený způsob používání a zatěžování koňské nohy, pro který jsou kopyta koní perfektně uzpůsobena, a pokud je tento systém takto používán a chodidlo koně je takto zatěžováno, zdá se, že to nezpůsobuje koním problémy. Ale mějte na paměti, že podkování působí na kopyto stálým tlakem bez úlevy, neboť podkova je ke kopytu pevně přibita za působení stálého tlaku, noha tedy nezíská úlevu od tlaku v žádné fázi pohybu. Chodidlová škára, stejně jako kterákoliv jiná živá struktura rychle podléhá zkáze, pokud je vystavena stálému tlaku bez úlevy.

Figures 22 a 23

Další složitá situace nastává, když zjistím, že kopyto má separovanou stěnu po celém obvodu, nebo má minimálně jednu velkou sukni ve čtvrti současně se separací a sukněním ve špici, příp. s rotací kopytního pouzdra. Na kopytě na Figures 22 a 23, kdybyste stěnu trimovali agresivněji ve špici i ve čtvrti, za účelem odstrouhání separace a podpoření jejího lepšího odrostu, pak by ten kůň téměř jistě po trimu začal kulhat a vznikla by vysoká pravděpodobnost otlačení škáry, obzvláště pokud by se pohyboval na jakémkoliv tvrdším (kamenitém) povrchu. A co je horší, výsledný kompenzační pohyb by pravděpodobně stejně znemožnil, aby nově odrůstala pevně spojená stěna. Takže, místo toho, abyste se pokoušeli spravit to všechno najednou, já považuji za důležité zvolit si, do kterého boje jít jako první. U tohoto případu jsem vnímal jako hlavní problém nášlap od špice a diskomfort, způsobený zrotovanou přední stěnou. Takže zde jsem jako prioritní strategii zvolil optimalizaci překlopu v oblasti 10:00 - 2:00 ve špici.

Jak vidíte, ve čtvrtích a u patek jsem zvolil mnohem pasivnější postup, - udělal jsem jen roll stěny po celém obvodu. Pamatujte, skutečným tajemstvím uzdravení stěny tak, aby dále odrůstala pevně spojená se silnými lamelami je nášlap naplocho, nebo od patek.

Výsledkem toho, že jsem byl trochu agresivnější ve špici a naopak konzervativnější při trimu stěny ve čvrtích je kopyto, které má poněkud čtvercový vzhled, který nemám moc rád. Jenže v tomto případě to byl dobrý postup. V budoucnu, kdy už nebudu dělat velké změny v překlopu, mohu jít do další bitvy a pustit se trochu agresivněji do té suknící se stěny - buď na jedné, nebo na obou stranách. Nakonec, až po celém obvodu odroste nová, pevně utažená, zdravá stěna, kopyto bude kulaté a bude věrně kopírovat tvar P3. Ale tato metoda je často velmi důležitým nástrojem k tomu, abyste se vůbec k tomuto výsledku dopracovali.

Figure 24

U tohoto kopyta je hranice mezi pravým chodidlem a lamelárním klínem označená modrou přerušovanou čárou - tento kůň má rotaci kopytního pouzdra asi 10 °. Vše, co je mezi modrou a zelenou linií je materiál lamelárního klínu. Tato fotka ukazuje jednu z variant trimu, kterou používám, pokud je chodidlo poměrně tenké (cca 9mm). Abychom na kopytě ponechali adekvátní ochranu kopytní škáry a zároveň mohli optimalizovat překlop, aplikuji lehký roll v celé šířce lamelárního klínu (10-30°), v závislosti na tom, jak moc se škára blíží k vnějšímu povrchu. Dále se na stěně udělá běžný roll. Povšimněte si prosím, že chodidlo zůstalo nedotčeno, a bylo mu umožněno mozolnatění a zesílení zcela bez omezení. Tento kůň je v tomto stavu bez problému naboso ve výběhu a ježděn je na botách s vyměkčením. Tento management bude potřeba dodržovat, než odroste rotace a praskliny ve stěně. Bod překlopu je zpátky v místě, kde je chodidlo s oporou P3 (modrá linie), za současného zachování ochranného štítu stěny vepředu.

Alternativy

Vedle normálního, přirozeného bodu překlopu, kterým jsme se zde zabývali existuje ještě dlouhý seznam problémů - což může být jakýkoliv úraz, nebo biomechanický problém - u kterých může pomoci posunout, nebo i trochu přehnat umístění překlopu více dozadu za účelem, aby se koni lépe pohybovalo. Tyto případy ovšem vyžadují odborné experimentování na základě pečlivého posouzení pohybu koně, podle nějž se musí místo překlopu přesně odhadnout. Znovu vás upozorňuji na to, že bude nutné o těchto alternativách přemýšlet, pokud používáte další ochranu kopyt, ať už podkovy, které se přibíjí hřeby, nebo boty a různé nalepovací epoxy podložky apod.. Vždy je velmi důležité i s těmito pomůckami koně nepřestrouhat, a to ani ve jménu jakéhokoliv dalšího problému, který ten kůň může mít. Nikdy netrimujte chodidlo, pokud není extrémně přerostlé (silné přes 15mm) a ujistěte se, že koni ponecháte alespoň 12mm silné, solidní kopytní stěny, nebo 25mm lamelárního klínu vyčnívat dopředu, za účelem dobré ochrany škáry před nárazy a traumaty. Pokud je na těchto místech méně materiálu, než uvádím už při vaší první návštěvě, v každém případě tuto situaci vnímejte jako krizovou - poskytněte koni nějakou vhodnou ochranu, a/nebo zajistěte, aby se kůň pohyboval výhradně na velmi měkkém terénu až do chvíle, kdy tento ochranný štít bude dostatečně silný, abyste měli jistotu, že nedojde k poškození vnitřních struktur.

Všechny fotky jsou od Peta Rameyho, nebo z jeho knihy Care and Rehabilitation of the Equine Foot. Autorkou černobílých kreseb je Karen Sullivan - barevné značky doplnil Pete.

PŘEKLOP  https://www.hoofrehab.com/Breakover.html 2-15-05 Pete Ramey editováno 2018