LOW GRADE LAMINITIS (skrytá laminitis)

12.07.2020

LGL - skrytá laminitis

adaptováno z článku (IS YOUR HORSE FOOT-SORE? 20/10/2016)

originál: https://www.greenpet.com.au/horse-foot-sore/

MÁ VÁŠ KŮŇ BOLAVÁ KOPYTA?

pokud je odpověď ANO, čtěte dál, a možná zjistíte proč...

Možná k vám už delší dobu jezdí kovář/kopytář, se kterým jste vždy byli spokojení a koně chodili. O koně se staráte a trimujete pravidelně každý měsíc. Ale poslední dobou je to nějaký špatný, kůň je citlivý na tvrdém povrchu, bolavý, "není ve své kůži". Byl vždycky zvyklý jezdit i na kamenitých cestách, má dost pohybu, krmíte ho dobře. Jezdívali jste s přehledem po štěrku a na celodenní, i několikadenní vandry, a teď má problémy na rovném asfaltu, na kamínkách kulhá jak mrzák? Chodí dobře vlastně jen na písku a na trávě? Může za to kovář? Volali jste veterináře, ale nic neobjevil?
Po každém strouhání doufáte, že kůň bude chodit líp, anebo aspoň ne hůř, ale nelepší se to? Zdá se, že se dlouhodobě nedaří posílit ta kopyta natolik, aby kůň mohl nadále fungovat naboso? Nikdo vám není schopen poradit?Pak se to trochu zlepší, pár týdnů, měsíců to vypadá celkem dobře, radujete se že jste na dobré cestě, a pak to jde zase do kytek... kůň zase chodí jak baletka, jako na jehlách, bez zjevného důvodu - vždyť jste nic nezměnili.
Abyste pochopili co se tady děje, musíme se trochu podívat na to, jak se liší životní styl našich domácích koní od divokých koní, žijících ve svém přirozeném prostředí. Protože to má zásadní vliv na sílu a odolnost vnitřních struktur jejich kopyt a tedy schopnost ppohybu i na kamenitém terénu bez kompromisu. Koně pocházejí z chladného, suchého prostředí a povětšinou vždy žili z málo výživných travin s vysokým podílem vlákniny, ale nízkým obsahem cukrů. Divocí koně se prakticky neustále pohybují, nachodí v průměru cca 40 km denně. Jejich kopyta se neustále přirozeně obrušují tímto neustálým pohybem na abrazivním terénu a stejně tak neustále dorůstají ve stejném tempu. Dá se tedy říct, že vypadají stále stejně, ale přitom se každou minutu neustále adaptují a připůsobují prostředí, ve kterém se kůň pohybuje, Kůň se zdravými kopyty zatěžuje primárně vnější okraje kopyta, kde se silná stěna a tlusté, konkávní chodidlo, takže ten vnější okraj je velmi silný. Do mističky se schovají kameny a nerovnosti, které tolik netlačí. Silné střelky poskytují výborné pružení a absorpci šoku, konkávní kopyto má výbornou trakci. Oproti tomu koně s plochými kopyty (domácí koně) mají chodidla placatá, takže chodidla jsou plně zatížena v celé ploše při každém došlapu a nejsou chráněna, takový kůň je tudíž mnohem citlivější na nerovnosti, kamínky, a bude na náročnějším povrchu pajdat, neschopný jít sebejistě, bez zaváhání vpřed. Neexistuje studie, která by popsala, že se někteří koně rodí s plochými kopyty, nebo že k tomu mají genetickou predispozici. Jistě, jsou rozdíly mezi stavbou těla různých plemen, ale žádný kůň nemá vrozeně zcela plochou kopytní kost. Kopyta tedy musí získat tento nepřirozený, plochý tvar nějak během života. A je zde jasná spojitost mezi plochými kopyty a sukněmi (tedy separací kopytní stěny) ale také s podsazenými patkami, ale také zřetelná souvislost s laminitis, která přímo způsobuje zploštění vnitřních struktur kopyta (pokles kopytní kosti, ztenčení chodidla a tedy zploštění kopytního pouzdra). Mnoho koní s "citlivými, slabými" kopyty ve skutečnosti může procházet obdobími Low-Grade Laminitis (LGL) - česky to můžeme nazvat "skrytá, latentní laminitis" která se nemusí nikdy projevit jako diagnostikovaná standartní laminitida - tedy akutní schvácení kopyt, ale může. Jenom ti koně prostě "jsou divní, chodí blbě a nejsou v pohodě - občas, nebo většinou. Pokulhávají a chodí divně, bez zjevného důvodu. Veterináři nediagnostikují LGL, kováři to nepoznají/neznají, neví. Nikdo vám nepomůže. Řeknou vám, že toho koně musíte okovat, má geneticky špatná kopyta, možná najdou na rentgenu mírnou podotrochlozu (kterou má kdejaký kůň. Určitě tam najdou tenké chodidlo, možná vám řeknou, že je kůň špatně strouhaný a tím to hasne. Nikdy se neposunete dál. Jak tedy poznáte, že se možná jedná o LGL - skrytou, nízkostupňovou laminitis? Tohle jsou příznaky -

kůň je citlivý na pevném, tvrdém povrchu (což je ale normální např. u přechodu z podkov naboso) a na kamínkách. Táhne vás na trávu, nechce jít po cestě.
kůň kulhá střídavě na obě přední nohy, někdy víc na jednu, někdy to dokonce vypadá, že kulhá od zadních, ale nemůžete přijít na to, proč.
kůň je neochotný při zvedání nohou, může být i zlý, i když vždy předtím byl v pohodě.
na kopytech se objevují sukně, které se nelepší ani při dobrém, pravidelném trimu
podsazené patky
plochá chodidla, příp. zploštění kopyt, které dříve bývaly konkávnější
separace kopytní stěny
pecka ve špičce (separace stěny ve špičce ve tvaru pecky)
kůň chodí hůř po trimu, i když byl proveden správně.

POZOR - na kopytech mohou být vlnky a červené fleky, ale NEMUSÍ. Koně, kteří dlouhodobě nechodí dobře po sundání podkov, mohou mít právě problém s LGL (skrytou laminitidou) Tito koně se obvykle spraví se změnou managementu krmení (pastvy) a s přidáním vhodného doplňku. Pokud se vše dobře nastaví, problémy mohou relativně rychle vymizet a pohyb koně se výrazně zlepší. LGL (skrytá laminitis) se obvykle objevuje na jaře a na podzim, kvůli rychlému růstu mladé trávy a výkyvům v teplotách, a tedy obsahu cukrů v travinách) - ale také v obdobích, kdy se střídají vydatné deště s periodami sucha a horka). Koně s LGL mají často tendenci našlapovat více od patek, aby nezatěžovali bolavé špice (další indikace). Mívají zkrácený, ztuhlý krok, problém s naklusáním a nacváláním, neradi zrychlují pohyb pružně vpřed, jsou strnulí a bolaví v obratech. Mohou se objevit i další problémy - abscesy, otlaky (kvůli ztenčeným chodidlům) a hniloby, nemoc bílé čáry, což také způsobuje kulhání, citlivost a bolavá kopyta. To jsou další komplikace, které mohou, a nemusí souviset s LGL. Nicméně, koně žijící na bohatých zelených pastvinách jsou rizikovou skupinou pro LGL, protože tyto traviny obsahují příliš vysoké hodnoty cukru a koně nemají možnost tuto energii metabolizovat přiměřeným pohybem. Tito koně pak mají dlouhodobě plochá, tenká chodidla a jsou citliví na horším, než měkkém povrchu. Změny a zlepšení nelze v tomto režimu dosáhnout při sebelepší péči ani při perfektním, pravidelném trimu.
Nejlepším způsobem, jak tomuto předejít a zabránit, a ulevit (popř uchránit vašeho koně před těmito komplikacemi) je:

Zajistěte vašim koním místo, kde si budou moct kopyta vysušit během velmi mokrých období
omezte pastvu - obzvláště, pokud je tráva mladá, svěží, výrazně zelená a šťavnatá. Dlouhá, suchá, žlutá tráva je mnohem bezpečnější. Nejrizikovějšími obdobími pro LGL je období duben - květen a září - říjen. Výrazné střídání teplot a slunečního svitu.
sestavte krmnou dávku tak, aby příjem odpovídal výdeji (aby koně nebyli tlustí, kde budou cukry do 10%, dostatek bílkovin a splněné požadavky na denní dávky vitamínů, aminokyselin a mikroprvků, obzvláště zinku, mědi, jódu a selenu, kde bude vyvážený vápník a fosfor a nebude přebytek železa.

Trimujte kopyta pravidelně ve dvou až čtyřtýdenních intervalech a udržujte je krátká, s mustang rollem, bez sukní a dlouhých špic. Systém, kdy se kopyta nechají přerůst a pak se hodně zkracují nefunguje ku prospěchu vašeho koně. Zcela se vyhněte pasení koní na hnojených, příliš bujných a výživných pastvinách, které jsou určené pro dobytek, který má tloustnout, rychle růst, popř. produkovat mléko. Koním se nejlépe daří na chudých, nejlépe rozsáhlých horských pastvinách, kde je tráva delší a sušší a nevytváří se vysoce rizikový "anglický trávník". Jeteloviny jsou také kritické. Ujistěte se, že složení travin a bylin na pastvině je bezpečné. Pokud už kůň prodělává LGL - skrytou laminitis, doporučujeme vyměkčené boty, než se jeho stav zlepší. Je ale třeba řešit především příčinu, ne jen léčit následek. Pokud máte podezření, že váš kůň je typickým případem LGL, je třeba ihned zásadně změnit management, protože LGL se může vyvinout v akutní laminitidu, která může vašeho koně zničit. Můžete tomu zabránit.