JAK BUDOVAT KOPYTO

Nejdříve si řekněme, čeho vlastně chceme docílit. Jak vypadá "dokonale vybudované kopyto" a jak funguje?

autorem těchto fotek a této krásné práce je David Landreville 

Dokonalé kopyto je takové kopyto, které svému koni dokonale slouží bez kompromisu, a to ve volném čase, i v práci pod sedlem na písku, na trávě, ale také na štěrku a horším povrchu lesních kamenitých cest. Spousta majitelů koní uvádí, že na měkčím terénu (tráva, písek) je to OK, ale na kamínkách, na štěrku, na kamenitých cestách v lese to není ono, koník se vyhýbá horšímu terénu, jde opatrně, jako na jehlách. To znamená, že jeho kopyto není dostatečně vybudované pro takovou zátěž. Často spousta věcí nefunguje, protože jsou kopyta soustavně přestrouhávaná a kůň je nevhodně krmený.

Jak vypadá plně vybudované kopyto? Má silné patky s mohutnými chrupavkami a prstovým polštářem. Silné znamená ani moc nízké, ani moc vysoké, ani moc úzké, ani moc široké. Všechno TAK AKORÁT. Chodidlo je silné a mozolnaté, má tloušťku 16mm až 2cm a je konkávní, tedy klenuté. Mělo by splňovat parametry 25/18 viz. Článek: JAK MĚŘIT KOPYTO https://www.mustang-trim.cz/l/jak-merit-kopyta/

Zdá se, že problémů s koňskými kopyty je nekonečná řada, ale jeden vídám nejčastěji. Nevybudovaná kopyta se slabými, nízkými (někdy podsunutými) patkami, s tenkým, plochým chodidlem, atrofovanou zúženou střelkou, ohnutými rozpěrkami a prakticky nulovou klenutostí. Nějak to nefunguje. Koník je při pohybu ztuhlý, našlapuje od špic, nemá moc chuti do práce, chody jsou drobivé a pružnost pohybu chabá. Co je špatně? No, možná toho bude víc.

a) špatně krmíte

b) špatně strouháte

Tato kopyta jsou slabá, plochá a s nízkými, podsazenými a nefunkčními patkami. Je třeba je vybudovat, aby svému majiteli dobře sloužila. David Landreville u všech těchto kopyt už provedl SETUP TRIM aby nastavil směr, kterým se růst kopyta bude dále ubírat. Ale bude ještě dlouho trvat, než se tato kopyta vybudují do funkčního tvaru.

Fakt prostě je, že koním, krmeným obilovinami, překrmeným sacharidy z příliš bohaté pastvy. nebo i z pečiva a ovoce (jsou chovatelé, kterým připadá normální krmit koni až 6kg mrkve denně, nebo třeba pytel pšeničného pečiva) se nám dlouhodobě nedaří bytelná, kompaktní a funkční kopyta vybudovat. Pořád to není ono. Kopyta nedorůstají, příliš se obrušují. Vysoká glukóza v krvi totiž brání tvorbě keratinu a tudíž nárůstu kopytní hmoty. A to je právě to, co potřebujeme.

Nedaří se to rovněž u koní s deficity (a přebytky) některých mikroprvků, pokud jsou třeba jen na seně, nebo na trávě. Detailní popis této problematiky naleznete v článku Peta Rameyho NAKRMTE KOPYTO https://www.mustang-trim.cz/l/nakrmte-kopyto/ . Stručně řečeno, krmná davka koně musí být PERFEKTNĚ VYBALANCOVANÁ. Pokud jsou totiž kopyta dlouhodobě ubohá a zdá se, že nic nefunguje, jsou pravděpodobně především velmi špatně nakrmená.

Kováři většinou nejsou zvyklí dělat příliš velké rozdíly mezi přípravou kopyta na podkovu a trimem naboso. Většinou vezmou rašpli a celé kopyto sjedou "hezky" do rovna. Vezmou sebou často I rozpěrky, protože při delším intervalu překování mohou přerůstající rozpěrky tlačit do podkovy a způsobovat koni značné nepohodlí, takže jsou tak naučení. Tím, že se kopyta strouhají do roviny, přijdou o velmi důležité struktury v patce i ve špici, které vytvářejí přirozenou konkávnost. Aby to bylo hezké, někteří kováři vystrouhají klenbu, která tam nutně chybí, alespoň uměle. Tím ovšem ztenčí chodidlo, které je pak náchylné na otlaky a abscesy. Ploché chodidlo na tom není o moc lépe, hlavně když je už také tenčí než by mělo být, dochází tam k ještě větším tlakům. Ovšem tenké a ještě ztenčené, to je taky rozdíl. Není to žádná hitparáda, koním se po tomto trimu moc dobře nechodí. Majitelé si stěžují, že jim koně po vystrouhání třeba i dva týdny kulhají. Tak tady není něco v pořádku. Pokud kůň nechodí po trimu lépe, nebo alespoň stejně jako před, pak nepochybujte o tom, že ten trim byl špatný. Bohužel.

Kopytáři sice většinou vědí, že kopyto má být konkávní, tedy klenuté, ale také často příliš snižují patky a kvůli zázračnému a všespásnému kopytnímu mechanismu vystrouhají klenutost, i rozpěrky za současného obětování pohodlí koně. Někteří kopytáři se totiž obávají, aby rozpěrky netlačily do podotrochleárního aparátu. Nevím, kdo na to přišel a jak by rozpěrky mohly tlačit do podotrchleárního aparátu, když vyrůstají přímo z laterálních chrupavek, a tudíž by měly tlačit spíše do nich.

To také není dobře, proto je třeba rozpěrky koni ponechat jako nosnou oporu, ale upravit je tak, aby nečouhaly z chodidla ven, popř, nevytvářely "boule", které koně obtěžují a mohou tam pak být otlaky. Rozpěrky by měly tvarově odpovídat chodidlu a plynule se svažovat ke střelce v souběžné linii.

Navíc, když jsou rozpěrky "ohnuté" nebo "položené" tak prý stejně nemohou plnit svoji funkci. Když se vystrouhají a narovnají, vypadá to hezčeji a kopyto prý lépe pruží. Nedej bože když se pak rozpěrka plazí po chodidle jako břečťan, to už je prý opravdu vážné a musí se to hezky vystrouhat až na pružnou a vláčnou chodidlovou rohovinu. Takže se to všechno odstrouhá. Vypadá to nádherně. Kopýtko jako ze žurnálu. Bohužel kůň opět moc nechodí, kvůli příliš nízkým patkám, bez opory rozpěrek našlapuje od špic, a ty se prodlužují dopředu za současného dalšího oslabení patek a střelky, které nejsou stimulovány a prokrvovány, protože na ně koník nechce našlapovat, když jsou příliš nízké a celé bolavé. Proto patky dále zakrňují a kopyto nelze budovat. Zdravé, silné kopyto totiž lze budovat právě pouze a jen od patek, s přihlédnutím ke zdravým, silným střelkám a pevnému lamelovému spojení kopytní stěny. Přečtěte si článek ROZPĚRKY https://www.mustang-trim.cz/l/rozperky-by-pete-ramey/

V tuto chvíli si majitel řekne, že už toho má dost, protože kůň dlouhodobě nechodí dobře, ať už ho strouhá kovář, nebo kopytář a hledá alternativu. Na řadě jsem já s mým budováním kopyta, což je ovšem běh na dlouhou trať. Dobrá zpráva je, že koním se prakticky den ode dne chodí lépe. Protože kopytům je konečně umožněno dorůst tak, aby byly použitelná. Majitel je celý šťastný, protože konečně vidí světlo na konci tunelu, a koníkovi se ulevilo a je taky šťastný, má mnohem větší radost z pohybu než kdy předtím, a to dokonce i na jízdárně :-)

Vybudovat komplexně kopyto od patek až po špice je práce na několik let. Podle mojí zkušenosti se za rok dá vybudovat kopyto tak, aby docela slušně fungovalo na pískové jízdárně, na trávě a na měkčích lesních cestách. Na horší povrch, nebo na celodenní trek budou zatím potřeba vhodné boty.

Za dva roky už kopyto dobře zvládne i štěrk a horší, kamenité cesty s občasným menším nepohodlím, hlavně po náročnější celodenní vyjížďce. Za 3 - 4 roky už by to mohlo být skoro ONO. Co ONO?

A  JAK NA TO?

Budování kopyt začíná vždy od patek.

Prvním krokem je uvědomit si, jak moc jsou patky nízké a slabé, nebo naopak vysoké a nepohodlné.

Nejdřív je třeba vytvořit si v hlavě model ideální patky pro daného koně. Pokud je to pro vás těžko uchopitelné, nastudujte článek VÝŠKA PATEK - ROZHODUJÍCÍ FAKTORY https://www.mustang-trim.cz/l/vyska-patek-rozhodujici-faktory/ a JAK MĚŘIT KOPYTA https://www.mustang-trim.cz/l/jak-merit-kopyta/, protože když naměříte v nejhlubším místě střelkových rýh těch 25mm vzhledem ke stěnám, budete to mít nejspíš správně. U malých a velkých koní se tato míra může trochu lišit, s ohledem na velikost kopyt a celého koně.

Patková část kopyta je pro koně nejdůležitější, protože nášlap od patek je léčivý pro celé tělo koně a právě nášlap od patek buduje kopyto. Naopak ale bez vybudování kvalitní, silné patky nikdy nedocílíte nášlapu od patek. Takže je to dost spojené.

1) budeme se snažit docílit ideální výšky patek. Nezkrátíme je ani o milimetr, pokud nejsou výše než těch 25mm dle měření. Necháme je dorůst.

2) zajistíme perfektní stav střelky bez hnilob (jak na to, se dočtete v článku na téma ÚPRAVA STŘELKY https://www.mustang-trim.cz/l/uprava-strelky/ , v článku PODCEŇUJEME HNILOBU?   a v článku NAKRMTE KOPYTO https://www.mustang-trim.cz/l/nakrmte-kopyto/ ), její správnou výšku tak, aby byla mohutná a poskytovala koni oporu, ale netlačila, protože přesahuje patky. Střelka je tlumič, ale nikoliv nárazník. Je důležitým bodem došlapu a měla by být při každém kroku stimulována, ale až při plném došlapu. To znamená, že by měla být alespoň o 1 - 2mm výše nad zemí oproti patkám.

Důležitý je také tvar patek. Pro vybudování silného kopyta se osvědčil HEEL ROCKER, což je taková úprava, že tvrdé patky povedeme šikmo od nejhlubšího místa ve střelkové rýze ke špičce rozpěrky, hlavnímu nášlapnému bodu na kopytě, kde vzniká to důležité rozcestí patka - rozpěrka - stěna. Toto rozcestí musí fungovat jako skutečná opora. Všechny tvary musí být oblé, zakulacené, nic by nemělo vyčnívat, nikde by neměly být žádné výčnělky a ostré hrany. Vše zaoblené ze všech stran a úhlů, zevnitř i z venku, jako naše vlastní paty.

Patky musí být pro koně MAXIMÁLNĚ pohodlné, aby na ně rád a bez bolesti suverénně našlapoval při každém kroku. Přečtěte si článek ÚPRAVA PATEK PODLE DAVIDA LANDREVILLA https://www.mustang-trim.cz/l/uprava-patek-podle-davida-landrevilla/ S hnilobou střelky nebo střelkových rýh se vám to nepovede. Tvrdé patky by se měly od střelky vždy otevírat ve tvaru V. Jedině tak lze docílit působení správných fyzikálních sil a dobré expanzi kopyta, popř. jeho rozšíření v patkové části. Pro dobrou oporu patky je dobré nechat nosnou stěnu v zadní polovině o 1 - 3mm výše nad chodidlem. (to nelze, pokud snižujete příliš vysoké patky, ale časem se to upraví a půjde to, až si patky dají říct a začnou se udržovat v přiměřené výšce), V přední polovině by stěna měla být na nule, tudíž ve výšce chodidla (nikdy nesnižujeme víc jak na úroveň chodidla). Mezi tím by měl být jemný, pozvolný přechod, který vytváří laterální klenutost (oblouček) ten u velmi plochých kopyt udělat nelze. Nespěchejte, on se tam časem objeví, když budete budovat správně. Uměle ho nedělejte, to k ničemu dobrému nevede.

Teď jak vybudovat silnější chodidlo?

To je ta nejsnadnější část. Správná odpověď zní - nijak. Prostě ho nechte být. Nerovnejte to a nestrouhejte to, pokud se tam něco buduje, plazí, boulí a vytváří, pokud se rozpěrky rozplazují jako břečťan kolem střelky, jásejte. Je to snaha koně zpevnit, vyztužit a posílit chodidlo. Je to malý, a dlouho nepochopený zázrak. Rozpěrka totiž dokáže produkovat chodidlovou rohovinu, která plynule vyztužuje a zesiluje chodidlo tam, kde je to nejvíc zapotřebí. Tedy kolem střelky a následně v přední části u špice. Nebojte se že tento růst bude divoký a nekontrolovatelný a že se kopyto zvrhne v něco šíleného. Příroda ví, co dělá. (podrobně je tento proces popsán v článku CHODIDLO KONĚ https://www.mustang-trim.cz/l/chodidlo-kone/ ) A pokud má váš kůň alespoň nějakou možnost pohybu (předpokládám, že v dnešní době málokterý kůň bude stát uvázaný na štontu 24 hodin denně celý rok) nic hrozného se nestane. Při každém trimu ale kopyto kontrolujte od patek, že všechny ty valy, dorůsty a boule jsou schované v misce kopyta a "nelezou" z ní ven. Pak by totiž mohly způsobit nepohodlí a otlaky. Pokud se něco boulí, citlivě to nožem seškrábněte tak, aby to bylo v misce kopyta schováno aspoň 2mm. Tohle je opravdový hlavolam, pokud jsou ta kopyta úplně přestrouhaná, obroušená, placatá a mistička tam prostě není, protože chybí i stěny, popř jsou slabé, vylámané, se separacemi a prasklinami. No pak vám pomáhej Bůh, abyste dokázali najít přesně tu míru co tam nechat a co raději trochu snížit, aby to do tenkého chodidla netlačilo. V zásadě, když vůbec netušte jak to udělat, nechávejte tam alespoň neboulící se placatý plátek 1mm, hlavně proboha nic nedlabejte, tím tomu koni hrozně ublížíte a celou je snahu vybudovat si silnější chodidlo zahodíte.

Perfektně vylaďte krmnou dávku s přidáním biotinu, aminokyselin a dostatkem zinku a mědi. A čekejte. Ono se to zlepší. Pohyb je vždy velkým přítelem koně, a každý krok (zejména od patek) léčí a buduje vaše kopyta. Pokud to moc nejde naboso, pořiďte koni vhodné boty a choďte na procházky, hrajte si s ním kruhovce, pokud to koník zvládne, jezděte. Do bot pro koně se dají pořídit I pady, neboli vyměkčovací vložky, když je to chodidlo velmi slabé.

Aby kopyto bylo silné, a fungovalo bez kompromisu i s jezdcem na štěrku a na kamenitých lesních cestách, musí mít robustní, zdravé patky a silné chodidlo. Pak to jde. Existuje ale ještě jedna vychytávka, která výkon kopyt posune raketově dopředu, a to je klenutost ve špici. Ta musí být adekvátní k již vybudovaným patkám. Nelze budovat kopyto od špic (I když např. radikálním zkrácením příliš dlouhé špice koni také poskytnete okamžitou úlevu, lepší překlop a výborné nastavení pro dobré přetvarování) - mluvím ale o klenutosti. Občas vídám smutné a bolavé koníky s překvapivou klenutostí v přední polovině kopyta, ale s ubohými, nízkými patkami. To je velmi vážný stav, protože kopytní kost stojí na zadní, velmi křehké části, má negativní palmární úhel. U zdravého koně by kopytní kost měla být uložena v patce o trochu výš než ve špici, měla by s podložkou svírat úhel 5°. 7° pokud je úhel 0°je to začátek katastrofy. Pokud je méně než 0, je to katastrofa. Opět zde narážíme na následky velmi bolavých, možná dlouhodobě přestrouhávaných patek nebo střelek s dlouhodobou hlubokou infekcí a s dlouhodobým nášlapem od špic. Koník v tomto stavu bude celý bolavý od hlavy až po ocas. Rehabilitace takového stavu je velmi náročná a vyžaduje dlouhodobou spolupráci trimmera, majitele a fyzioterapeuta.

Pokud ale máme patky už docela silné a funkční, kůň začíná našlapovat od patek. Zapracuje na tom, aby mu od rozpěrek dorostlo silnější chodidlo (občas se majitelé trochu vylekají, protože střelka se u velmi slabých chodidel začne jakoby "zanořovat". No, ve skutečnosti se nezanořuje, ale vypadá to tak, protože kolem střelky třeba narostlo 5 - 10mm nového chodidla!! Je tedy čas na oslavu). Koníkovi se bude chodit mnohem lépe než předtím.

Poslední fází je vybudování klenutosti u špice. Pracujeme na tom od začátku tak, že stěnu v přední polovině chodidla strhneme od bílé čáry ve sklonu cca 45°a doladíme pěkným mustang rollem, tedy zaoblíme. Tímto způsobem se při každém kroku stimuluje přední část chodidla těsně za bílou čárou, kde se postupně vytvoří takový val. Když ho tam necháte, časem sám zmizí, protože chodidlo v přední části doroste a získá konkávní tvar. V této fázi máte částečně vyhráno, kopyto získalo nastavení, jaké potřebuje, aby plnilo naše nároky - tedy práci s jezdcem na pískové jízdárně, na trávě a na kamenitých cestách v lese. Pokud se budete držet těchto zásad a váš kůň je relativně zdravý, schopný regenerace a není trvale nevratně poškozený (např.chronickou laminitidou, úrazem apod.) mělo by se tohle všechno podařit cca za dva roky. Někdy to ale jde mnohem rychleji. Kůň s takovými kopyty, splňujícími parametry 25/18 bude dobře a spokojeně pracovat i na náročnějším terénu kamenitých lesních cest. Jeho výkon ale ovlivní také to, na jakém povrchu a kolik hodin denně se pohybuje ve výběhu. Na vybudování perfektních kopyt je ideální kačírek, tedy štěrk o frakci cca 1cm.

HODNĚ ZDARU PŘI BUDOVÁNÍ PERFEKTNÍCH KOPYT!!